Město Neveklov
Město Neveklov

Chvojínek

Chvojínek se nachází asi 2,5 km na  severovýchod od Neveklova, leží v katastrálním území Neštětice. Ke Chvojínku patří i bývalá hospoda Roháč na křižovatce směrem k Neštěticím. V 2. polovině 19. století tu žilo 167 obyvatel v 17 domech. V roce 2011 zde bylo evidováno 30 obyvatel a 19 domů.

Nejstarší zmínka o Chvojínku pochází z roku 1352. Důležitější pro tuto chvíli je však záznam z roku 1361 v tzv. konfirmačních knihách (Libri confirmationum, jednalo se o knihy, do nichž se zapisovalo od poloviny 14. století usazování kněží na fary). V tomto případě je důležité, že přímo v textu zápisu jsou odlišeny kostely na Chvojínku (Chwogen minor) a nedalekém Chvojně (Chwogen maior). Dokazuje to, že původní název Chvojínku (nazývaného zřídka též Chvojenec) je zdrobnělinou vzniklou právě pro odlišení obou sídel.
Podle Augusta Sedláčka stála na Chvojínku tvrz - „od kostela jihovýchodně asi 50 kroků daleko na ostrožně, která spojuje ostroh kostela s planinou, stojí statek Vilímkův, kdež se říká na tvrzce.“ Nejstarší známí majitelé tvrze jsou bratři Jan a Jetřich. Snad již tito se svými strýci Mlékovskými (později významným svobodnickým rodem, usedlým v Přibyšicích) založili ve farním kostele oltář sv. Filipa a Jakuba roku 1360. V jiných zdrojích se uvádí, že oltář zřídili Vrativoj a Ctibor z Mlékovic, oba významní církevní hodnostáři, roku 1361. Zřízení oltáře s sebou neslo i funkci oltářníka, kněze, který u oltáře sloužil mše. To vedlo často ke sporům obou kněží, faráře a oltářníka. Nejinak tomu bylo i na Chvojínku. Díky sporu faráře Martina a oltářníka Hynka (Hanco) z Heroltic, známe jméno dalšího majitele tvrze Jana (snad Jetřichův syn), který vystupoval ve sporu jako svědek. Z konce 14. století známe jménem i některé sedláky: Markvart (1387), Jakub syn Sulíkův (1391), Pešek Kolouch. Na tvrzi seděla v letech 1391–1397 Přiba, vdova po Vilémovi, po ní Myslibor (1398–1412). Na počátku 15. století byl statek rozdělen a posledními držiteli byly zřejmě Bartoš ze Soběšína a Jan z Řečice. Nejpozději ve druhé polovině 15. století přešel celý statek do držby konopišštského panství a z jedné části původního majetku tvrze se stala svobodnická usedlost.
Kostelík svatého Václava na Chvojínku nepochybně souvisí také s rodem Chvojeneckých vladyků. Byl vystavěn zřejmě na přelomu 13. a 14. století v gotickém slohu. První zmínka o kostele se shoduje s první zmínkou o Chvojínku – k roku 1352 je v seznamech papežských desátků jmenován jako farní, prvním farářem byl nám již známý farář Martin, poslední známý byl farář Ondřej v roce 1423. Kostelík je velmi střídmá, jednolodní budova bez věže, loď je sklenuta žebrovou klenbou, jejíž některé konzoly (zakončení) mají zakončení v podobě lidských hlav. Téměř všechny stavební prvky jsou čistě gotické; výjimkou pak jsou obloučky pod římsou těsně pod střechou, které byly přidány teprve při rekonstrukci omítky kostela na počátku 20. století. Za zmínku stojí také kamenný portál v severní stěně lodi, raně barokní oltář nebo dvojice tzv. sediliových výklenků ve zdi lodi, což byla místa určená pro patrony kostela, účastnící se bohoslužeb. 
Na Chvojínku jsou v berní rule jmenováni v polovině 17. století hospodáři: Adam Šabat, Jan Švald a Matěj Šídlo, nově osedlý Adam Šídlo a pohořalý statek Václava Kocába. Kromě toho zde byl svobodnický grunt, který obhospodařoval Jan Sazyma. Svobodnický grunt je jmenovaný i v Tereziánském katastru z poloviny 18. století. Kromě tohoto sedláka bylo na Chvojínku celkem pět menších rolníků, 1 podruh – švec, 4 nádeníci a pastýř. Roku 1848 bydlelo na Chvojínku 115 obyvatel v 16 domech.
Snaha o zřízení samostatné školy na Chvojínku začíná v roce 1886, kdy z iniciativy Václava Vilímka, starosty Neštětic (Chvojínek nikdy nebyl samostatnou obcí, ale osadou obce Neštětice, později Neveklova), bylo na 24. 6. svoláno shromáždění občanů z Chvojínka, Neštětic a Černíkovic do hostinských místností na Roháči. Přes jednomyslné schválení nebyla však cesta ke zřízení samostatné školy jednoduchá a přímá. Jelikož Místní školní rada v Neveklově měla v úmyslu rozšířit školní budovu, kladla vyškolení jmenovaných osad z obvodu neveklovské obecné školy všemožné překážky. Na základě žádosti, podané Okresní školní radě v listopadu 1886 se konala dvě komisionelní řízení. Jako hlavní argumenty pro zřízení nové školy byla přijata značná vzdálenost od Neveklova a neschůdnost cest hlavně v zimním období a geografická poloha Chvojínku mezi Neštěticemi, Černíkovicemi a Lipek. Snaha byla nakonec korunována úspěchem a zřízení dvoutřídní školy bylo povoleno dne 7. února 1888. Po nabytí právní moci rozhodnutí byla na Chvojínku ustanovena místní školní rada (jednalo se o kolektivní orgán, který se staral o technické podmínky a zajištění školní budovy, financování školy a další věci, nepřímo související s výukou), která se ujala své práce a zadala staviteli Josefovi Hromasovi z Neveklova vyhotovení plánů pro stavbu nové budovy. Tyto plány nebyly schváleny a po dalším jednání byly vyhotoveny nové z Tábora. Teprve roku 1891 byly stavební plány schváleny a stavba mohla započít. Za dohledu Josefa Hromase školu vystavěl Jakub Hruška z Lipek. Vyučování v budově bylo zahájeno 1. září 1891 a prvním řídícím učitelem se stal Antonín Pekárek. Škola na Chvojínku byla v provozu až do roku 1965.       
 

Mobilní aplikace

mobilní aplikace

Aktuální informace v mobilní aplikaci zdarma ke stažení:

google-play-downloadapp-store-download

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

Akce Posázaví

Posázaví

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Neveklovský zpravodaj

Zpravodaj            Odkaz na zpravodaj

Neveklov je členem

SMO        http://www.smocr.cz/

Aktuální počasí

Počasí dnes:

31. 10. 2020

zatazenosdestem

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 12 až 16°C. Noční teploty 8 až 4°C.

Místní části / Settlements