Památky v Neveklově

Fara

Nová budova fary postavena v letech 1750-52 za faráře Vojtěcha Maxmiliána Křižátka, po požáru v roce 1814 postavena nová jednopatrová budova děkanství s využitím části zdiva vyhořelé fary.

Kaplička z roku 1700

Drobná barokní stavba, otevřená čtyřmi arkádami, zasvěcena Panně Marii. Opravena v roce 2004.

Kostel Československé církve husitské

V moderním slohu, vystavěn v roce 1934.

Kostel sv. Havla

Existoval pravděpodobně již ve 13. století. Středověký kostel byl ve 2. polovině 17. století zbarokizován, jeho zdivo je však zřejmě z velké části gotické. Jednolodní, obdélný, s kaplí po severní straně a s pravoúhlým presybytářem; k němu přiléhá věž se sakristií v přízemí a oratoří v patře a obdélný přístavek schodiště. Západní průčelí členěno pilastry a ukončeno štítem. Roku 1790 vyhořela věž. Interiér obnoven roku 1900. Další obnova kostel proběhla roku 1934 a v 90. letech 20. století. Kolem zrušeného hřbitova obíhá zeď s náhrobky a barokními brankami na západní a severní straně. V západní části zdi je vsazeno několik architektonických článků z 13. - 14. století.

Morový sloup

Z roku 1773 ve tvaru božích muk na náměstí se slunečními hodinami.

Radnice

Původně renesanční budova z doby po roce 1598, později přestavovaná roku 1885. V původních prostorách je zachována restaurace, velký sál v patře byl v 60. letech 20. století přestavěn na širokoúhlé kino. V přízemí sídlil městský úřad, který byl po válce přemístěn do budovy bývalé hospodářské záložny na jižní straně náměstí.

Synagoga z roku 1657

Údajně dřevěná, shořela před rokem 1658. Snad na jejím místě byla roku 1658 postavena zděná druhá synagoga, který prý byla už v letech 1670-80 přestavěna a roku 1730 po požáru barokně obnovena, anebo nově vystavěna (v tom případě by šlo už o třetí synagogu). Dnes jde o prostou stavbu bez slohových znaků při jižní straně Táborské ulice (východně od náměstí), s lochostropým sálem a půlkruhově zalknutými okny. Od 2. světové války využívaná jako skladiště, v současnosti je nutná generální oprava.

Židovský hřbitov

750 m jižní od náměstí, při silnici do vsi Zárybnice, existoval snad už v 17. století (zdější židovské pohřební bratrstvo bylo založeno roku 1630). Prestože smlouva o zřízení hřbitova pochází až z poloviny 18. století. Nejstarší čitelný náhrobek je roku 1754.