Město Neveklov
Město Neveklov

Přibyšice

Přibyšice se nachází asi 5 km na východ od Neveklova. Přibyšice je také název katastrálního území, které zahrnuje také Kožlí. V 2. polovině 19. stol zde žilo 300 obyvatel (297 katolíků a 3 židé) v 24 domech (z toho bylo 7 svobodnických), vesnice nesla název Přibýšice. V roce 2011 zde bylo evidováno 56 obyvatel a 30 domů.

První písemná zmínka o Přibyšicích je datována k roku 1318. Tehdy je v dochovaném torzu zemských desek uveden jistý Radak de Przibyssycz, ovšem vůbec nic o něm nevíme. Vznik osady na místě Přibyšic lze ovšem datovat za pomoci jazykových pramenů ještě o více než sto let dříve, do druhé poloviny 12. století. Původ místního jména Přibyšice je vykládán jako „ves lidí Přibyšových“. Toto vlastní jméno znamená zkratku ze jména Přibyslav a je poprvé doloženo okolo roku 1088 v listině jako jméno jednoho ze svědků. Přibyšice, stejně jako nedaleká Tisem, zřejmě měly velmi úzký vztah ke hrádku Kožlí. Kožlí bylo vystavěno v době, kdy hrady již ztrácely svoji prvotní obrannou funkci a stávaly se centry spíše správními a hospodářskými. Tomu byla přizpůsobena i stavební úprava hradu – velká obranná věž se stala součástí obytné části hradu, byla s hlavním palácem spojena hradební zdí. Přístup k hradu na vysokém ostrohu byl ze dvou stran – jednak ze směru od Václavic, jednak od Přibyšic a Tismi (tyto cesty byly zachyceny ještě na mapě prvního vojenského mapování z roku 1764). Prvním známým majitelem hradu byl Ctibor, který se připomíná k roku 1318. Na sklonku 14. století se Kožlí stalo sídlem loupeživých rytířů. Dalším majitelem hradu se stal Beneš Libún z Dubé, který se účastnil husitských bojů, bojoval i v bitvě u Lipan roku 1434. Ve druhé polovině 15. století získal hrad Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, který se ovšem postavil proti králi Jiřímu z Poděbrad a ten hrad Kožlí roku 1467 dobyl. Na konci 15. století je hrad uváděn jako pustý.
Další písemné prameny o Přibyšicích pocházejí především z desk zemských, jakýchsi předchůdců pozemkových knih, vedených zemskými soudy. Z těchto zmínek se ovšem dozvídáme pouze o prodeji vsi. Konkrétnější zmínka je až z roku 1654. Tehdy byl proveden soupis pozemkové držby a povinností nazývaný berní rula. V době bezprostředně po třicetileté válce (1618–1648) spadaly Přibyšice pod panství Týnec – Benice a jsou v nich uváděna tato jména usedlíků: Jan Mlíkovský (svobodník), Jiřík Sýkora, Jan Hašek, Jan Hoček, Jakub Hoček a Martin Saska.
Jan Mlíkovský byl svobodník. Co to znamená? Svobodníci byla zvláštní vrstva obyvatelstva, která vznikla z velkého množství zchudlé šlechty. Jejich hlavní výsadou byla závislost pouze na panovníkovi, byli tedy osobně i majetkově svobodní. Neměli ovšem na rozdíl od šlechty politická práva, nemohli se tedy účastnit zemského sněmu. Neplatili taktéž přímou daň (na rozdíl od neprivilegovaných vrstev), ale byli povinni platit zemskou berni a sloužit ve vojsku. Podle některých zmínek bylo v Přibyšicích až 7 svobodníků, my ovšem známe jménem tři ze 40. let 18. století, kdy byl vyhotoven další soupis, podobný berní rule. Jedná se o svobodnický dvůr horní (Jan Matouš Mlíkovský), dolní (Václav a Jan Jiří Mlíkovští) a menší (Ondřej Březina).
Roku 1775 došlo k povstání sedláků na panství Konopiště, kam v této době spadaly i Přibyšice. Původně poklidné shromáždění sedláků před konopišťským zámkem se změnilo v ozbrojený konflikt, který vyvrcholil popravou sedmi údajných strůjců povstání. Jedním z nich byl i Jakub Starosta z Přibyšic.

V Přibyšicích a blízkém okolí se nacházejí historické památky:

Březinova, později Stárkova chalupa čp. 4 je nejstarší roubený dům ve Středních Čechách. Je jediným objektem v Přibyšicích, který je zapsán jako kulturní památka (a to od 27. listopadu 1974). Je to původní dřevěná stavba, vystavěná podle letopočtu vytesaného na nosném trámu stropu místnosti v roce 1717. V této chalupě byly také tkalcovské stroje. Jako poslední tkadlec se uvádí Jan Hanibal z Přibyšic jako kmotr na křestním listě Jana Havlíčka z Přibyšic, narozeného 28. dubna 1847.

Zemanská tvrz čp. 1, kterou vlastnil rod svobodníků Mlíkovských, je zřejmě původu staršího a byla asi vystavěna již při zakládání vsi anebo v době první zmínky z roku 1318. V současné době se z tvrze zachovala celá spodní část (sklep a jedna místnost) se zachovanou klenbou, která je zajištěna z vnější části betonovou stěnou a z horní části betonovou deskou s armaturou. Bylo také provedeno odvodnění celého objektu. Tyto práce provedl současný majitel objektu pan Marek Fulín z Prahy.

Kaverna je hornická štola v hoře Chlum, východně od Přibyšic. Podle zprávy Sborníku vlastivědných prací Podblanicka 4-1962, str. 78, je první písemná zmínka z roku 1560. Při rozdělování konopišťského panství po Adamu Šternberku se v popise uvádějí hory stříbrné nedaleko zámku „Na Chlumě“. Po první světové válce byly z rudy z Kaverny brány vzorky, které získal svým nákladem důlní podnikatel Josef Bambas z Borotic u Dobříše. Ten začátkem roku 1919 poslal do Přibyšic horníka ve výslužbě jménem Vondráček z Příbrami-Březových Hor. Byt a stravu vyjednal pro Vondráčka u Fulínů čp. 17 v Přibyšicích. Zmíněný horník si zjednal za plat pomocníka Josefa Růžičku z čp. 24 ve stáří 18 let. Dynamitem odstřelené vzorky zasílal Vondráček k rozboru do Ratibořických Hor. Začátkem roku 1920 bylo kutání v Kaverně přerušeno a Vondráček se z Přibyšic odstěhoval. Tím dolovací pokusy zanikly. Podle citovaného sborníku v minulosti bránili dolování v Chlumě správci konopišťského panství s poukazem na to, že tavení rudy ničí lesy.

Z knihy Antonína Norberta Vlasáka „Okresní hejtmanství Benešovské“, vydané roku 1874:
Na Chlumě, 1332 vysokém, bývaly stříbrné hory, posud spatřuje se stará štola do vrchu vehnaná, se šachtou 14° zhloubí, nyní zasypanou. lid jí říká kaverna. Nynější kníže František z Lobkovic dal cestu ku kaverně opraviti a vchod dveřmi zavříti.

Vodní mlýn v Kožlí čp. 2 v údolí Janovického potoka na samotě poblíž zříceniny hradu Kožlí spadá do katastrálního území Přibyšice, ale v jeho rámci do evidenční části Kožlí. Status kulturní památky má od 26. května 2010. Areál sestává ze tří kolmo na sebe navazujících částí obdélného půdorysu do tvaru písmene U a technického zařízení (mlýnská hranice v suterénu budovy mlýnice, palečné kolo v suterénu, dochované části převodů – zejména kovových hřídelí a převodových kol, mlýnské složení s kamennými mlýnskými koly v přízemí mlýnice, válcový mlýn firmy Jan Prokopec, původní elektrická rozvodná deska vedle vstupu do mlýnice, dva vysévače, centrifuga na odstranění plev v přízemí mlýnice, dopravníky, pomocná zařízení v patře mlýnice – pozůstatky převodu pohonu vedoucího od mlýnice do stodoly – a náhon). Mlýn je zmiňován již počátkem 17. století, stavebními úpravami prošel v 18. století a v 1. polovině 19. století. V provozu byl ještě v 1. polovině 20. století.

Mobilní aplikace

mobilní aplikace

Aktuální informace v mobilní aplikaci zdarma ke stažení:

google-play-downloadapp-store-download

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5
1
6 7
8 9 10 11 12
1
13 14
15 16 17
1
18 19
1
20 21
22 23 24 25 26
1
27 28
29 30 1 2 3 4 5

Akce Posázaví

Posázaví

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Neveklovský zpravodaj

Zpravodaj            Odkaz na zpravodaj

Neveklov je členem

SMO        http://www.smocr.cz/

Aktuální počasí

Počasí dnes:

4. 6. 2020

bourka

Bude polojasno až oblačno, od západu postupně místy přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 21 až 25°C. Noční teploty 14 až 10°C.

Místní části / Settlements