Jan Handrik Ćěsla

Jan Handrik Ćěsla, čestný občan Neveklova, se narodil 16. 12. 1840 ve vsi Boranecy v saské Horní Lužici (jeho pravé příjmení bylo Handrik, avšak on se psal dle otcovy přezdívky Ćěsla = tesař).  Studoval na německém gymnáziu na Malé Straně v Praze, během studia bydlel v Lužickém semináři (internátu pro katolické lužickosrbské studenty).  V té době překládal české hry do hornolužické srbštiny - například hru V. K. Klicpery, díky čemuž pomohl ke zrodu divadla ve svém rodném kraji.  Byl významným lužickým básníkem – jeho nejslavnější dílo je asi rozsáhlá lyricko-epická báseň Král Přibyslaw.

Po maturitě se zapsal na pražskou lékařskou fakultu, čímž se ale zprotivil přání rodičů, mít ze syna faráře a již nikdy se s nimi pak neviděl. Vystudoval pod vedením Jana Evangelisty Purkyně s vynikajícími výsledky. Nejprve pracoval v pražské Všeobecné nemocnici a roku 1870 nastoupil jako lékař hraběte z Pourtalés na zámku v Tloskově u Neveklova. Nejprve bydlel se svou ženou Arnoštkou Kostkovou v domku na náměstí. Ošetřoval bohaté i chudé, které, pakliže neměli peníze, ošetřil zdarma. Po té byl jmenován soudním lékařem v Neveklově a postavil si jednopatrový dům nedaleko Tloskova (čp. 125), čímž se ale nadosmrti zadlužil. V tomto domě pak provozoval i svou ordinaci.

Byl oblíbeným lékařem, za svými pacienty docházel pěšky, byl kdykoli dosažitelný, ani na dovolenou nikam nejezdil. Rád zpíval stejně jako jeho žena. Spolu často zpívali v neveklovském kostele a stáli u vzniku zdejšího pěveckého sboru. V roce 1890 byl jmenován obvodním lékařem neveklovského zdravotnického okresu. Ordinoval až do svých 70ti let, kdy mu Neveklovští udělili čestné měšťanství.

Zemřel 15. října 1915 a je pochován na neveklovském hřbitově. Na domě, kde žil, mu byla v roce 1995 odhalena pamětní deska.